Rozvod na děti stále doléhá

Pokud jsou v rozpadajícím se vztahu přítomné také děti, přichází velké riziko, a sice že se bývalí partneři domlouvají přes ně. Místo toho, aby přijali zodpovědnost za svou komunikaci a hledali cestu, jak spolu mluvit, zatahují do společných nesnází i své dítě.

Pokud víme, že se vztahy s našimi  bývalými partnery či manželi nevyvíjí optimálně, zkusme se sami sebe zeptat:

• Jak je v tom našemu dítěti? 
• Jak bych se cítil/a, kdybych byl/a na jeho místě? 
• Co pro něj mohou nepříjemné situace mezi námi rodiči vyvolávat? 

Pokud se rodičům nedaří společně domlouvat, obavy o dítě jsou zcela na místě. Každé dítě velmi dobře vnímá, co se kolem děj děje, včetně emocí a nálad, které souvisí s druhým rodičem. 

Co se tedy může s dítětem v takové situaci dít? 

Může mít pocit, že je za situaci zodpovědné a cítit se provinile. Může mít obavy, že když bude mít rád oba rodiče, některému z nich ublíží. Mohou přicházet pocity bezmoci, nejistoty, lítosti, smutku, vzteku i frustrace. 

Pokud se navíc dítě stává prostředníkem mezi oběma rodiči, velmi ovlivňuje, které informace se ke komu dostanou a jak celkově vyzní. Protože se jedná o interpretaci dítěte, dochází pak ke zkreslení informací, z čehož mezi rodiči plynou další a další zbytečná nedorozumění, a tím i další konflikty. Přitom ze strany dítěte nemusí jít o cílenou snahu. Pokud ovšem tento vzorec trvá, tedy že si rodiče vyměňují informace přes dítě a spolu mluví zcela minimálně nebo vůbec, může postupně u dítěte docházet k záměrnému využívání informací ve svůj prospěch. Může tak tahat za neviditelné nitky a určovat „pravidla hry“. To mu může přinášet určité výhody, ale rozhodně mu to nepřinese bezpečí, které ke svému zdravému vývoji potřebuji. 

Dalším úskalím, které může nastat, pokud se rodičům nedaří spolu mluvit, je, když mají pocit, že jejich dítě je s nastalou situací zcela v pořádku a vůbec nic nepotřebuje. Jestliže dítě pod vlivem konfliktů mezi rodiči začne například více zlobit, zhorší se mu prospěch nebo má zdravotní problémy, upozorní tím na sebe a motivuje rodiče, aby zbystřili a situaci aktivně řešili. 

Pokud ale dítě na první pohled prospívá a vše zvládá na jedničku, může vyvolat dojem, že vůbec nic nepotřebuje. A zde je kámen úrazu. Takto zátěžové situace dítě vždy prožívá, jen to nemusí být na první pohled zřejmé. Důležité je, aby dítě dostalo prostor mluvit o tom, jak se cítí. Aby mohlo vyjádřit, co by si přálo a mj. si zaslouží, aby s ním rodiče o nastalé situaci jednotně mluvili a ujistili ho, že ho mají rádi a že se to nezmění, i když už se rozešli. Stejně tak je důležité ubezpečení, že nic z toho, co se děje, není vina dítěte.  

Pro lepší pochopení toho, co dítě potřebuje, se můžete podívat na článek Jak rozvod prožívají děti a jak k nim přistupovat